Být majitelem rezidence v Praze se v dnešní době poštěstí málokomu. Byty ve městě jsou v současnosti rekordně drahé a vlastní bydlení se vzdaluje i střední třídě. Jaké jsou příčiny tohoto stavu? Možná jsou hlubší, než je neustále omílaná pomalost výstavby. Pojďme se na ně podívat blíže!

Nové luxusní rezidence bytovou krizi neřeší

Často opakovaným důvodem nedostatku bytů je pomalost jejich výstavby i udělování stavebních povolení. To je ale pravdou jen z části. Ve skutečnosti bytová výstavba v Praze mezi lety 2015 -2020 nijak nezpomalila, ba naopak. Ceny přitom za tu dobu ale narostly drasticky.

Důležité totiž není jen to, zda se byty staví, ale především jaké byty se staví. Nemalá část současných developerských projektů v Praze ani není zamýšlena jako bydlení pro střední třídu, případně jako dostupné nájemní bydlení. Míří především na movitější klientelu a investory, včetně těch zahraničních.

Zdlouhavá stavební povolení

V Praze je bezpočet brownfieldů a zchátralých průmyslových areálů, které by se mohly proměnit v celé nové čtvrti, nabízející nejen luxusní byty, ale dostupné bydlení pro všechny. Přebujelá byrokracie, pomalé úřady a nefunkční legislativa ale často podobné projekty brzdí – pomocí má nový stavební zákon, který by měl proces povolování urychlit. Zato má zase trhliny jiné, o nichž se zde ale nemáme prostor šířit.

Tlak na bydlení je i tak ve městě větší, než může pojmout

Praha je kulturním a ekonomickým centrem země s nejvíce pracovními příležitostmi. Není proto divu, že poptávka po bydlení je zde větší, než kolik může uspokojit i sebehektičtější výstavba. Jelikož nekonečné rozrůstání Prahy do šířky není praktické a z ekologických důvodů ani žádoucí, pravděpodobně nakonec nezbyde nic jiného, než začít stavět do výšky.

Bude mít Praha někdy svou mrakodrapovou čtvrť? Pankrác se něčemu takovému začíná blížit a výškové budovy se chystají i jinde v Praze. Zároveň ale zaznívá kritika jak podoby takových projektů, tak jejich dopadu na panorama města. Zkrátka jde o uzel, který není lehké rozetnout.

Strašák jménem Airbnb

Turistická popularita Prahy má i svou stinnou stránku, totiž komercializaci, která se výrazně podepsala i do zdejšího realitního sektoru. Pro spoustu majitelů bytů se stalo výhodnějším své nemovitosti pronajímat přes platformu Airbnb. A přijít si tak na mnohem větší zisky, než na jaké by si přišli běžnými pronájmy.

Podle některých odhadů bylo začátkem roku 2020 nabízeno v Praze ke krátkodobým pronájmům více než 15 000 bytů!

S kartami zde ale poněkud zamíchala koronavirová krize a náhlý úbytek turistů v Praze. V důsledku toho se spousta bytů začíná vracet k využití pro dlouhodobé pronájmy. Otázka je, zůstane-li tomu tak i do budoucna, nebo se většina majitelů ke krátkodobým pronájmům opět vrátí.

Prázdné byty a nedostatek bytů obecních

Kromě bytů pronajímaných na krátkou dobu zejí v Praze spousty bytů a dalších nemovitostí prázdnotou. (Kapitolou samou pro sebe jsou pak byty přeměněné na komerční a kancelářské prostory). Někteří majitelé je vlastní pouze jako investici, o níž doufají, že jim v budoucnu přinese zisk.

Obzvláště palčivý je tento problém u historicky cenných domů, jimž je odpírána zasloužená rekonstrukce. Jejich majitelé je nechávají chátrat v naději, že později sklidí tučné výdělky za lukrativní pozemky.

Dalším problémem je absence obecní výstavby a privatizace bytů ve vlastnictví města. Právě tyto byty by měly nabízet dostupné bydlení. Město se bohužel většiny svého bytového fondu v posledních letech zbavilo. Až nyní začíná pod tíhou bytové krize opožděně uvažovat o výstavbě a skupování bytů nových…

Jaké největší problémy vidíte v současné pražské bytové krizi vy? A jaká byste navrhli řešení? Přispívat můžete do diskuse níže!

Související příspěvky

Peter Wang