Podle jedné z psychologicko-sociologických teorií určují život každého jedince tři faktory: dědičnost, prostředí, ve kterém žije, a výchova, potažmo vzdělání, jež mu byly poskytnuty. Kdybychom chtěli v tomto duchu formulovat, jaké faktory se podílejí na zdraví člověka, museli bychom zmíněnou trojici obměnit do podoby genetika, životní styl a výživa.

 

Rodiče si člověk nevybírá, ale…

To, co nám bylo dáno do vínku jako kombinace vloh našich předků, hraje v našem životě zásadní roli, ne však jedinou a rozhodně ne fatální. Co se týče zdraví, často dědíme nikoliv chorobu, ale pouze dispozici k ní. Sama nemoc se vůbec nemusí projevit, pokud se budeme tzv. hlídat. Potvrzuje to také experiment provedený v 19. století, který měl za úkol dokázat naturalistické teze o předurčení člověka. Na newyorských ulicích byli doslova posbíráni bezprizorní sirotci s pochybnou rodinnou anamnézou. Následně se jim dostalo standardní péče a vzdělání a poté byl monitorován jejich další život. Ve výsledcích byly dědičné dispozice poraženy: pouze třetina sledovaných chlapců se dala na dráhu zločinu, další třetina prožila obyčejný život a poslední nezanedbatelná část pokusné skupiny dokázala udělat kariéru a dosáhnout ve svém oboru mimořádných úspěchů. Co to pro nás může znamenat? Nikde není napsáno, že budeme mít stejné nemoci či problémy s nadváhou jako rodiče nebo prarodiče. Argumenty typu “máme to v rodině” jsou ve velké většině případů (pochopitelně ne vždy) spíše výmluvy a potvrzení toho, že dotyčná osoba rezignovala na zlepšení svého stavu vlastním přičiněním.

 

Mít čas na životní styl

K tomu, aby si člověk osvojil zdravý životní styl, je potřeba silná vůle. Nejprve je nutné odbourat zažité stereotypy získané v rodině (kdo si tím prošel, ví, jak je to těžké), stanovit si priority a limity, kterých je možné se držet ( čas věnovaný aktivnímu pohybu, strávený s přáteli, vyhrazený pouze sobě atp.) a pak pouze vydržet. Dostat do denní rutiny řád a sebekázeň není žádná legrace, pokud má člověk vydělávat a pečovat o domácnost s malými dětmi. Zdá se, že dvacet čtyři hodin je málo. Čas jsou nejen peníze, ale i zdraví. Je nutné si ho vyhradit poměrně značné množství také na přípravu a konzumaci kvalitního jídla. Vyvážená strava, to znamená zkombinovaná tak, že všechny její složky poskytnou tělu dokonalý přísun živin a prvků potřebných k fungování organismu, je vlastně podmínkou, bez které by nebylo možné provozovat další život posilující aktivity. Zařídit, aby byla zároveň chutná a přitom nevytvářela budoucího diabetika nebo člověka trpícího dnou či zvýšeným cholesterolem, je docela umění. Není proto divu, že dnes existují obory jako výživový specialista nebo nutriční terapeut a jejich služby využívá stále více lidé, např.v podobě tzv. krabičkové diety.

 

Jak dlouho versus jak

Většině lidí chvíli trvá, než se smíří s pomíjivostí života a vlastní smrtelností. Dítě je schopné věřit tomu, že pokud sní každý den jednu lžičku rybího tuku, bude stále zdravé a nikdy nezemře. Dospělý člověk však ví, že ať bude dělat cokoliv, stejně jednou “přijde usměvavý funebrák”. Někdy to skutečně může být tak, jak navrhuje Lawrence Ferlinghetti ve své známé básni, tedy “zrovna když jste v nejlepším”. Správné a umírněné stravování a dostatek pohybu nemohou porazit smrtelnost, mohou ale zásadně změnit k lepšímu kvalitu života a dát mu zcela jinou dimenzi, nad kterou žasnou třeba lidé, kteří vyměnili vysedávání u piva za běhání nebo cyklistiku. Za to, aby byl život co nejkvalitnější až do onoho okamžiku, trocha úsilí a počátečního sebezapření určitě stojí.

Kolika let byste chtěli dožít? Myslíte, že tělo má jít “do hrobu zhuntovaný”? Znáte lidi, které zabíjí jejich životní styl?