Zhodnocení čtvrtého semestru na FIT VUT

Tak a jsme u posledního. Tento předmět byl také volitelný. Čekal jsem od něho, že mě konečně donutí naučit se Python. V tomto předmětu se však nevyučuje jen Python, ale i Perl, Ruby a GNU Textutils. Minulý semetr tvořil tento předmět jeden velký projekt za velké množství bodů a potom půlsemestrálka. Ta je známá tím, že obsahuje velice zákeřné testové otázky, ke kterým byste potřebovali minimálně interpret daného jazyka. Abyste viděli, že skutečně nepřeháním, zde je několik ukázkových otázek přímo z oficiální stránku předmětu:

Regulárnímu výrazu:
^(?=.*?\bPavel\b)(?=.*?\bDavid\b)((?!Petr|Jan)).*$
odpovídá řetězec:
A: Pavel, David, Honza, Marie, Petr
B: PavelDavidPetr
C: Honza, David, Pavel, Marie, Adam
D: žádný z uvedených

Posloupnost příkazů (kolona):
cut -f1 cetnosti.lowercase | tr "áčďéěíňóřšťúůýž" "acdeeinorstuuyz" | paste - cetnosti.lowercase | sort -k1,1 -k3,3rn | awk '{if ($1 != prev) print; prev = $1;}' | cut -f1,2
A: vypíše pro každé slovo bez diakritiky (odpovídající nějakému slovu z původního seznamu) nejčastější slovo s diakritikou, které mu odpovídá
B: udělá něco jiného
C: udělá něco úplně jiného
D: neudělá ale vůbec nic

IDLE (interaktivní interpret Pythonu) pro
[1, 2, 3, 4, 5][::-1]
vypíše
A: [5]
B: [4]
C: [5, 4, 3, 2, 1]
D: [0, 1, 2, 3, 4]

Skript v Pythonu:
print filter(None,map(lambda y:y*reduce(lambda x,y:x*y!=0, map(lambda x,y=y:y%x,range(2,int(pow(y,0.5)+1))),1),range(2,10)))
vypíše
A: [1, 2, 3, 4]
B: [1, 1, 2, 3]
C: [2, 3, 5, 7]
D: [2, 4, 6, 8]

Kód v jazyce Python:
def cross(A, B):
    return [a+b for a in A for b in B]
rows = 'ABCDEFGHI'
cols = '123456789'
digits = '123456789'
squares = cross(rows, cols)
unitlist = ([cross(rows, c) for c in cols] + [cross(r, cols) for r in rows] \
+ [cross(rs, cs) for rs in ('ABC','DEF','GHI') for cs in ('123','456','789')])
units = dict((s, [u for u in unitlist if s in u]) for s in squares)
peers = dict((s, set(s2 for u in units[s] for s2 in u if s2 != s)) for s in squares)
print peers['A1']
vypíše:
A: set(['A2', 'A3', 'A4', 'A5', 'A6', 'A7', 'A8', 'A9'])
B: set(['A2', 'A3', 'A4', 'A5', 'A6', 'A7', 'A8', 'A9', 'B1', 'C1', 'D1', 'E1', 'F1', 'G1', 'H1', 'I1'])
C: set(['A2', 'A3', 'A4', 'A5', 'A6', 'A7', 'A8', 'A9', 'B1', 'C1', 'D1', 'E1', 'F1', 'G1', 'H1', 'I1', 'B2', 'B3', 'C2', 'C3'])
D: set(['A2', 'A3', 'A4', 'A5', 'A6', 'A7', 'A8', 'A9', 'B1', 'C1', 'D1', 'E1', 'F1', 'G1', 'H1', 'I1', 'B2', 'B3', 'C2', 'C3', 'D2', 'D3', 'E2', 'E3', 'F2', 'F3', 'G2', 'G3', 'H2', 'H3', 'I2', 'I3'])

Skript :
ruby -e'(2..10).each{|i|(2..Math.sqrt(i).floor).find{|j| i%j == 0} or p i}'
vypíše na jednotlivé řádky čísla:
A: 2, 3, 4
B: 2, 3, 5, 7
C: 2, 4, 6, 8
D: 3, 5, 7

Co vypíše následující skript?
ruby -e "printf(s = 'printf(s = %c%s%c, 39, s, 39)', 39, s, 39)"

Co vyspie njedcaulisi skrpit?
echo 'Co vypise nasledujici skript' | ruby -pe 'gsub!(/\B\w+\B/){%%EDITORCONTENT%%amp;.split(//).sort_by{rand}}'

Co jsem popsal to však byla situace z minulého roku. To ještě šlo zvládnout tím, že si člověk dá záležet na projektu a tím dostane dostanek bodů na úspěšné absolvování předmětu. Na nás si však letos nachystali něco zabijáckého. Půlsemestrálka zůstala. Její forma samozřejmě taky. Projekt byl bodově osekán na pouhých 40 bodů, což znamená, že ani udělání projektu na plný počet bodů vám nezaručí projití předmětem. Zbytek (50) bodů vyplní do té doby neexistující semestrální zkouška. A oprávněně jsme předpokládali, že bude stejného typu jako půlsemestrálka.

No nebudu to protahovat. Půlsemka mě osobně vyšla ale asi třetina lidí získala celou nulu. Už jen po této půlsemce tento předmět mnoho lidí vzdalo.

Poté byl čas na projekt. No přesněji řečeno, ten čas na projekt vůbec nebyl. Člověk si mohl vybrat z několika variant zadání, z nichž nejschůdnější se zdálo zadání se stahováním titulků. Toto zadání si také vybrala většina. Zadání bylo tak stručné a ledabylé, že jsme potřebovali ještě několik oficiálních upřesnění, abychom vůbec věděli co dělat. Proti tomu bylo i zadání IPK 3. projektu naprosto krásné a srozumitelné. Jednalo se o skript, kterému je předán název filmu a on na něj z OpenSubtitles.org stáhne české titulky, poté hromadu anglických titulků a každé z nich porovná s těmi českými na co největší shodu a vybere ty nejpřesnější. Opravdu sranda. Nesmělo se to dělat formou slovníku, že bych věty překládali, ale jednoduchými metodami jako třeba počet slov ve věte až po hrozivě sofistikované heuristiky. Tomuto projektu jsem vyhradil jediné odpoledne, ačkoliv by si zasloužil alespoň týden. Času ale opravdu nebylo nazbyt. Vůbec mě neuklidnilo, když jsem si na fóru přečetl příspěvek třeťáka, který konstatoval, že s tímto projektem strávil víc času než praktickou částí bakalářské práce. Smutné, ale výstižné. No vraťmě se zpět. Za to jedno odpoledne jsem tedy něco vytvořil. To něco nebylo dokonalé a občas to i fungovalo:) No upřímně, nečekal jsem, že to za ten jeden den bude vůbec něco dělat.

Co jsem také o projektu z minulých let vědel bylo to, že snad nikdo z něho nikdy neměl plný počet bodů. Já přitom zoufale potřeboval každý bod. No nebudu vás napínat. Dostal jsem 40 bodů ze 40 možných. Tak co? Říkáte si, že jsem genius a že i pro IBM by mě bylo škoda? Nemusíte. Došlo totiž k božímu (nebo kdo to tam nahoře vede) zásahu a opensubtitles bylo v době opravování projektu dlouhodobě nedostupné. Pan garant se k tomu postavil jako chlap a dal každému kdo projekt odevzdal (ať už v jakémkoliv stavu) plný počet bodů. Jo, ti co neodevzdali s tím, že to už nemá cenu, si asi trhali vlasy:) No stejně ještě nebylo vyhráno. Měl sem 47 bodů a potřeboval jsem 3 body k úspěšnému ukončení předmětu.

Semestrálka byla na 50 bodů, mě chybí tři. No to bylo, abych to nedal, co? Znovu nebudu napínat. Povedlo se mi něco grandiozního, něco o čem bych nevěřil, že je to možné! Z 50 možných bodů jsem ze semestrální zkoušky ISJ dostal -5 bodů. Ano, ta pomlčka tam není chyba. Slovy: mínus pět bodů. Ha, teď si zase říkáte, co je to za losera, co? Pan garant si byl naštěstí vědom obtížnosti zkoušky a tak každému do základu přidal 15 bodů. Tím můj čistý zisk ze semetrálky činil 10 bodů, celkem 57 a já si tak odnesl své první E na FITu.

No ještě se vrátím k oné slavné zkoušce. Jak, že je možné něco tahkle podělat? Tak od začátku. Věděl jsem, co může být na zkoušce za chytáky, proto jsem se Python doslova drtil, všechny možné chytáky a vychytávky (a že jich Python má). Před zkouškou jsem se tedy cítil připravený důkladně. Před samotnou zkouškou jsme se dozvěděli bodování. Celkem 5 příkladů, každý 4 možnosti. Správná odpověď 10 bodů, špatná -5 bodů. Opravdu kruté podmínky. Dostanu papír a jen mžitky před očima. První příklad Ruby, druhý přiklad Ruby, atd. Hlavně, že jsem se drtil Python:) Ruby jsem nikdy předtím pořádně neviděl (jen v pár skriptech k metasploit fw;)), takže jsem tipoval a domýšlel si, co co znamená. Naštěstí srdcem většiny skriptů v příkladech byly regulární vyrázy, na které jsem se také dobře připravoval. Takže i po skončení a odevzdání jsem měl vcelu dobrý pocit. Jenže ono stačilo málo. Hlavně to, že jsem si neuvědomil, že regulární výrazy jsou implicitně greedy plus pár dalších malých chybiček a záporné body udělají své…

I přes veškerá úskalí spojená s tímto předmětem si nemohu stěžovat – rozhodně mě donutil se ten Python naučit:)

Hodnocení: 6/10