Tento prográmek slouží pro vzdálené ovládání cizího počítače. Nebo možná spíše pro pozlobení toho, kdo před ním sedí:) Skládá se ze dvou aplikací (klient a server). Většina aplikací tohoto typu funguje tak, že nejdříve nahrajete serverovou část na počítač, který chcete ovládat a poté přes klientskou část na vašem PC ovládáte PC oběti. Tato koncepce má však jednu velkou nevýhodu. Ovládané PC musí mít veřejnou IP adresu, protože se s klientské aplikace na vašem PC připojujete na serverovou aplikaci na ovládaném PC.

Proto jsem si naprogramoval vlastní remote control, který má tuto koncepci obrácenou. Na vašem počítači bude běžet serverová část a k tomu se připojí klientská část aplikace z ovládaného PC. Z toho vyplývá ta (pro mě velmi významná) výhoda a to, že oběť nemusí mít veřejnou IP adresu. Jelikož je koncepce přesně otočená, znamená to tedy, že veřejnou IP adresu musíte mít vy. Pokud máte, není co řešit a můžete tuto aplikaci vesele použít na ovládání kteréhokoliv PC. Pokud nemáte, nezbyde vám nic jiného, než si stáhnout remote control s klasickou koncepcí a najít si oběť s veřejnou IP adresou.

To by bylo na úvod k filozofii programu. Nyní vysvětlím způsob použití programu. Dejme tomu, že si vyhlídnete PC, které chcete ovládat. Nyní je nutné na něm spustit klientskou aplikaci (srct_client.exe). Ke klientské aplikaci patří soubor ip.ini. Ten obsahuje IP adresu vašeho PC, na který se bude klientská část připojovat. Defaultně je nastaven na 127.0.0.1, což je localhost, neboli náš vlastní počítač. Pokud použijete tuto IP adresu, můžete program vyzkoušet (i offline) na svém PC (klientská i serverová část programu poběží na vašem PC). Jen pozor, pokud zvolíte například volbu restart, restartujete si vlastní PC. Jen bych chtěl upozornit, že soubor ip.ini se musí nacházet na vzdáleném počítači ve stejné složce jako soubor srct_client.exe a musí obsahovat vaši veřějnou IP adresu. Klientská aplikace běží skrytě, proto ji po spuštění neuvidíte (ve správci úloh ano). Můžete si také na ovládaném PC nastavit, aby se aplikace spouštěla po startu PC nebo ji také můžete přejmenovat a dát ji nějaké méně nápadné jméno a taky povolit ve firewalu, protože ten by jinak aplikaci zamezil komunikovat se serverovou částí.

O necelé dva týdny později, dne 25.1.2007 se konal den otevřených dveří na FI MU, kde jsem samozřejmě nemohl chybět. Program začínal až kolem dvanácté hodiny, takže jsem si mohl trochu přispat. Po příjezdu do Brna jsme fakultu našli rychle. Není ani příliš vzdálena od FIT VUT, obě se nacházejí na Králově Poli v Brně. Ne, že bych byl kdovíjaký znalec architektury, ale budova FI MU je vybudovaná v typickém socialistickém stylu, tzn. betonová obludná depresivně působící kostka. Historická i moderní prosklená budova FIT VUT jednoznačně vedou. Značení uvnitř budovy, která připomínala bludiště, nebylo zrovna nejlepší a měli jsme celkem problém najít konkrétní aulu. Nakonec jsme ji našli a usadili se v dřevěných, ne příliš pohodlných lavicích. Aula na VUT vypadala rozhodně moderněji. Ve 12:30 měl program začít, nic se však nedělo. Dole, kolem katedry, se motali tři páni a vypadali, že stále něco zkouší a nedaří se jim. Začali jsme pochybovat, zda jsme vůbec ve správné aule. Kolem jedné hodiny však dva z pánů odešli a ten zbývající zahájil přednášku s názvem: Elektronická bezpečnost — počítače, platební systémy, mobilní telefony. Zde je stručný obsah z oficiálního zdroje: «Definice elektronické bezpečnosti a její cíle. Princip internetového bankovnictví — příklady pro různé banky. Bezpečnost při používání platebních karet — bankomaty, platba u obchodníka, platba po internetu. Mobilní telefony — zabezpečení mobilní komunikace, principy. Další technologie — bluetooth (handsfree, …), infraport, wi-fi.» Pro laika by byla přednáška možná zajímavá, ale pro člověka, který se o IT bezpečnost jen trochu zajímá, nebylo řečeno nic nového. Přednášející chvílemi působil nejistě a bylo vidět, že nemá moc zkušeností s přednášením. Přednáška trvala přesně hodinu. Poté měl řeč děkan fakulty. Nechápu, proč tyto dvě události nebyly přehozené, nejdříve informace o studiu a fakultě a poté pro zájemce přednáška. Děkan také nebyl bůhvíjak dobrý řečník a jeho projev byl místy uspávající. Místo praktických informací týkajících se studia či přijímaček se zaměřoval na vychvalování fakulty. Je jasné, že chtěl na uchazeče o studium zapůsobit, jenže podle mě to trochu přeháněl. Viz konkrétní citace: «Pouze u nás můžete studovat opravdovou informatiku, ostatní jsou pouze laciné napodobeniny». Dokonce v jeho projevu zaznělo několik narážek přímo na FIT VUT. Možná tím někoho uchvátil a přesvědčil, na mě však jeho projev působil namyšleně. Po tomto propagandistickém přednesu děkan odešel a přišel milý a příjemně vypadající šedivý pán, který zodpovídal na naše dotazy. Nejvíce mě (a myslím že nejen mě) pobavila otázka kluka, který se zeptal, který obor si má vybrat (viz. dále), když se chce zaměřit hlavně na umění. Šedivý pán ho mírné odpálkoval tím, že tady je na fakultě informatiky. Chvíli jsme poslouchali nezajímavé otázky ostatních poté jsme se odebrali zpět na nádraží. Nyní ke studijním oborům na FI MUNI. Narozdíl od FIT VUT je zde mnohem větší výběr. Tady najdete seznam studijních programů a oborů bakalářského studia a zde magisterského. Rozdíl oproti VUT je i ten, že po absolvování dvouletého magisterského studia získáte titul inženýr magistr (Mgr.). Přijímací zkoušky na všechny fakulty MU je formou Testu studijních předpokladů (TSP). O prominutí přijímacích zkoušek můžete zažádat v případě, že v NSZ se umístíte mezi 30% nejlepšími.

Kromě dvou výše zmíněných fakult lze informatika studovat i jinde. V Olomouci, kam bych to neměl vůbec daleko (bydlím zde), je možné na Přírodovědecké fakultě studovat informatiku. Ta však není příliš vyhlášená a slyšel jsem na ni spíše kritiku než chválu. Přijímací zkouška je tradičně z matematiky v rozsahu učiva gymnázií a navíc ze základů informatiky. Zkoušky jsou vám prominuty v případě, že váš průměr známek z matematiky ze střední školy je menší než 2,0 což je podle mě velmi mírné a mimo jiné to svědčí o nižší úrovni školy.

Další možností je studium informatiky na ČVUT Fakultě elektrotechnické. Ta je podle mě velmi rozporuplná. Jedni ji považují na nejprestižnější a nejlepší místo, kde informatiku studovat, druzí naopak toto studium kritizují. Mě osobně tato fakulta neoslovila i když bych zde měl jisté přijetí bez přijímacích zkoušek (Průměr z matematiky do 1,5).

Další místa, kde studovat informatiku pouze vyjmenuji, protože o ty jsem se už pobrobně nezajímal. Je to tedy:
Univerzita Hradec Králové — Fakulta informatiky a managementu
Univerzita Pardubice — Ústav elektrotechniky a informatiky
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně — Fakulta aplikované informatiky
Vysoká škola báňská — Technická univerzita Ostrava — Fakulta elektrotechniky a informatiky
Vysoká škola ekonomická v Praze — Fakulta informatiky a statistiky
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky v Praze (soukromá).

Možností, kde studovat, je mnoho, důležité je však vybrat si správně, ať toho později nelitujete. Co týče mých osobních plánů: Přihlášku pošlu na Informatiku v Olomouci a ČVUT FEL — na těchto dvou fakultách mám jisté přijetí, proto si je nechám jako záchranu. Další dvě přihlášky poputují na FIT VUT a FI MU. Budu se účastnit všech tří kol NSZ OSP. Pokud v nich uspěji, budu moct jít bez přijímaček jak na VUT tak na MU. Pro jistotu však budu ještě dělat přijímačky na FIT VUT, protože této škole dávám jasnou prioritu.

Související příspěvky