Autorem této zajímavé úvahy na téma Hacking je můj kamarád .cCuMiNn. Pokud si stále myslíte, že hacker je zamidrákovaný člověk, který nabourává cizí PC a weby, měli byste si tento článek rozhodně přečíst.
Život mezi krabicemi
Svět, který nás obklopuje, je plný tajemství a záhad čekajích na své odhalení. Všude kolem se povalují krabice s různými nápisy, které stačí jen otevřít. Na jedné je nápis sport na druhé fyzika. Na krabici támhle vzadu vidím tlustým fixem napsáno chemie a tady na té matematika či cizí jazyky. Kolem mě je spousta krabic. Možná, že bych je nedokázal ani spočítat. Mě však zaujala jedna, je nádherně zabalená s nápisem computer. To zní zajímavě, řekl jsem si a krabici otevřel. Jaký byl můj údiv, když jsem uvnitř nalezl další dvě krabičky s nápisy hardware a software. Kterou z nich otevřít nyní? Dobře, podívám se do té, která se honosí názvem software. Ale co to? Uvnitř další krabičky, tentokrát jsou hned čtyři. Jsou nadepsány operační systémy, programování, apikace a hry. Zase stojím před otázkou, do které krabičky nakouknout nejdříve. Zkouším hry. „Ale né“, zase krabičky… Nápisy na jejich bocích mi představují adventury, sportovní, akční, rpg, závodní, logické, plošinovky. Nechám tyto krabičky válet neotevřené vedle sebe a vrátím se zpět k té s nápisem aplikace. Po jejím otevření se ukazují další, přesně jak jsem po předchozích zkušenostech očekával. Jsou na nich nápisy text, grafika, video, hudba a sítě. Nahlížím do krabičky sítě. Samozřejmě neuvidím nic jiného než další krabičky linková vrstva, fyzická vrstva, aplikační vrstva. „Co to může být ta aplikační vrstva?“, říkám si. Po nahlédnutí spatřím spousty menších krabiček FTP, HTML, POP3, SMTP a další. Po otevření krabičky POP3 nalézám desítky nových s popisem jednotlivých příkazů. Jak to však využít? Chtělo by to vytvořit nějaký program, který těchto příkazů využije. Musím mezi hromadami krabiček, které jsem kolem sebe vybalil nalézt tu, která byla označena programování. Otevřu ji a vidím C/C++, Pascal, BASIC, PERL, Assembler a spousty dalších. Takto by to mohlo jít do nekonečna… Krabičky se kupí a kupí. Téměř přes ně již není vidět a když některou z nich otevřu, nečeká mě v nich nic jiného než krabičky nové. Některé jsou popsány nápisy v cizím jazyku a tak občas musím zalovit na jiné hromadě mnou rozbalených krabiček, abych zjistil co tyto nápisy znamenají. Párkrát se mi ale již stalo, že jsem otevřel krabičku, která v sobě další krabičky neměla. Byla nádherně maličká a krásná. Slastný to pocit, jako když horolezec dosáhne vrcholku hory, tak jsem se já probral až na samé jádro informace. Nicméně při cestě za touto krásnou koncovou krabičkou jsem za sebou nechal stovky, ba dokonce tisíce dalších, které jsem vybalil, ale nestihl je otevřít. Mají různé velikosti, podle nichž se dá odhadovat množství krabiček, které ještě ukrývají. Je jich hodně. Do které teď…?
Lidé jsou různí
Každý z nás otevřel několik krabic již na základní škole. Do každé jsme však nakoukli jen letmo a z každé vybalili pár dalších krabiček, abychom získali přehled, co vše v nich můžeme nalézt. Na střední šklole jsme se pak seznámili s obsahem dalších krabic a na vysoké jsme do některých z nich pronikli do hlubších vrstev. Přesto nás ve škole nedovedly až k těm koncovým krabičkám, tento úkol je na nás na jednotlivcích. Někdo po opuštění školy chodí kolem krabic bez povšimnutí, maximálně kopne do těch, které mu stojí v cestě. Jiný zvědavě nakukuje do každé krabice, kolem níž projde, ale po nahlédnutí jde zase dál. Najdou se však i tací, kteří si sednou ke krabici, jež jim padla do oka a sedí u ní tak dlouho, dokud všechen její obsah nevybalí. Toto jsou hackeři. Význam slova hacker se dobou silně zdeformoval a proto nebude od věci, když si jeho původní význam připomeneme. Hackerem je každý člověk, který vytrvává u jedné nebo několika málo krabic a neustále rozbaluje jejich obsah, aby se dobral těch konečných nejmenších krabiček. Je naprosto lhostejné, zda se vrhli do krabice s nápisem computer, fyzika nebo chemie. Hackeři jsou lidé toužící po vědění. Chtějí vědět, co všechno jim je v krabici, kterou si vybrali, ukryto. Slovo hacker je ovšem velice relativní pojem. Člověk, který stojí před nerozbalenou krabicí, řekne hacker člověku, který z této krabice již vybalil další čtyři. Jeho vědomosti jsou totiž na vyžší úrovni. Člověk, který vybalil ty čtyři krabice, řekne hacker člověku, který těchto krabic vybalil desítky, atd. Naopak to tedy neplatí, člověk, který těchto krabic vybalil desítky, řekne o člověku, který vybalil čtyři, že je začátečník, i když je tento člověk hackerem pro člověka, který je na nižším stupni vědění. Názvem hacker tudíž označujeme někoho, kdo má mnohem vyšší vědomosti než my a je nám vzorem. Na základě této definice, nemůžu prohlásit sám o sobě, že jsem hacker, protože by to znamenalo přehnané sebevědomí a lidem, kteří jsou pro mě hackery bych byl pro smích. Toto je tedy původní význam slova hacker. Druhý význam, tak jak jej zná většina z vás, označuje člověka, který má určité znalosti v oblasti programování, sítí a operačních systémů a těchto znalostí využívá k průniku do cizích systémů. Dnes je těžké se v tom zorientovat, protože masmédia udělala své a nově vyrůstající generace jsou sžité s druhým významem tohoto slova. Já se budu držet původního významu, protože hackerství je styl života, založený na sebevzdělávání. Tento styl bych vám chtěl trochu popsat, aby vám pomohl ve chvíli, kdy budete stát před jednou z krabic, nebudete vědět, co ukrývá a budete se rozhodovat, jak s ní naložíte.
Deprese
Ač to z počátku pro nezůčastněného pozorovatele krabic může vypadat, že si stoupne ke krabici a za den či dva má její obsah vybalen, je skutečnost naprosto opačná. Člověk, který se rozhodne prozkoumat všechny krabičky obsažené ve vybrané krabici stojí opravdu před nelehkým úkolem. Čím více krabiček člověk rozbalí, tím více jich má nerozablených, těch které teprve čekají na své otevření. Z jednoho či dvou dnů, které si člověk původně maloval, se stávají dny, týdny, měsíce a roky. Rozbalování jednotlivých krabiček věnuje člověk stále více času a začíná dostávat deprese ze zjištění, že se mu obzory rozšířili natolik, že nedohlédne z jednoho konce na druhý a že je vlastně lidský život na prozkoumání jedné jediné krabice strašně krátký. Ač se mu původně život zdál až příliš dlouhý, vše je úplně jinak. Chtěl rozbalit více krabic, které by ho zajímaly, ale otevřel jednu a v ní se ztratil. Do konce života nezpozná obsah všech v ní ukrytých krabiček a začne přemýšlet, jestli to za to vůbec stojí. Zde se dostává na křižovatku, kde buďto setrvá, nebo začne žít jiný, nový život.
Pohled druhých
Okolí, které dříve vidělo tohoto člověka jako zcela normálního jedince, začíná kroutit hlavou. Vlastně se již téměř nevídají. Je neustále zahrabán v krabičkách, přes něž nevidí ven. Nemá čas. Z krabic se vyhrabe vždy jen na krátký čas, aby vykonal životně důležité činnosti a zase se vrací, aby stihl otevřít co nejvíce krabiček než umře. Musí z těchto krabiček přeci stihnout ještě něco postavit a ostatní mu říkají závislák a označují jej za nemocného člověka. Oni nechápou jeho a on nechápe je. Propast se rozšiřuje… Co je však správné? Potřebujeme návštěvu psychiatra nebo je to prostě životní styl, stejný jako každý jiný? Na tyto otázky se špatně odpovídá. Osobně si myslím, že by člověk měl jít za svým cílem, ať to stojí cokoliv. Jiní, ač na nás nadávají, nemohou žít bez nás a my zase bez nich. Kde by bez nás byl technický pokrok a jejich blahobyt? Jsou to právě hackeři, kteří ve všech oborech ženou vývoj kupředu. A to hold něco stojí?
Dovětek pro lamy
Tento článek má mimojiné za úkol vysvětlit, proč hackeři neodpovídají na stupidní dotazy. Ono se totiž často nedá jenodušše odpovědět na otázku, jejíž odpověď se skrývá v menších krabičkách. V takovém případě je potřeba pozotvírat všechny větší krabičky, v níž je tato odpověď ukryta, aby mohla být pochopena. Zrovna tak by měl článek ukázat, že není možné, aby hacker někoho vyučoval, protože je rád, že se zvládá učit sám a čas je opravdu cenný. Měli bychom si však najít alespoň trochu času a občas sepsat nějaký ten článek pro lidi, kteří mají pozotvíráno méně krabiček než my. Přeci jen jsme pro ně hackery. My také čerpáme informace ze článků, které napsali jiní hackeři a proto bychom neměli tuto tradici porušovat, ale posouvat ji k lepším zítřkům. Informace mají pro všechny z nás cenu zlata.
No a na závěr, co se týká hlášek typu „Také jste nějak začínali“ se dá odpovědět jednoduše. Začínali jsme od té největší krabice a stále se prokusujeme do krabiček uložených hlouběji. Stále jsme však začátečníky…
