Naučte se programovat v deseti letech

Kategorie: IT/Security | Zobrazen: 15710x Datum: 13.7.2008

Překlad článku Teach Yourself Programming in Ten Years známého počítačového vědce Petera Norviga

Poznámka překladatele

Není to tak dávno, co jsem se zamýšlel nad nesmyslností názvů knih slibujících naučit vás (nejen) programovací jazyk za několik málo dní. A předevčírem jsem shodou okolností narazil na článek Teach Yourself Programming in Ten Years, který napsal známý počítačový vědec Peter Norvig, který nyní působí jako Director of Research u společnosti Google (dříve pracoval například v NASA). Více o Norvigovi se můžete dovědět z Wikipedie nebo jeho osobních stránek. Jeho článek mě tak zaujal, že jsem se ho rozhodl přeložit. Originální verzi článku najdete zde. Překlad mi trval jeden večer, takže pokud naleznete chybu či "nečeskou" formulaci, dejte mi vědět v komentářích.

Proč všichni tak spěchají?

Běžte do jakéhokoliv knihkupectví a z regálů se na vás bude smát titul Naučte se programovat v Javě za 7 dní spolu s nekonečným množstvím variant typu Naučte se Visual basic, Windows, Internet... za několik málo dní či hodin. Tuto frázi jsem zadal do rozšířeného vyhledávání na Amazon.com:

pubdate: after 1992 and title: days and (title: learn or title: teach yourself)

Dostal jsem 248 výsledků. Prvních 78 byly knihy o počítačích (kniha číslo 79 byla Naučte se bengálsky za 30 dní). Nahradil jsem slovo "days" za "hours" a dostal jsem pozoruhodně podobný výsledek: 253 dalších knih. Z toho 77 o počítačích následovaných knihou Naučte se pravopis a styl za 24 hodin na místě 78.

Důvodem může být, že lidé velmi spěchají na to, aby se něco o počítačích naučili, anebo jsou počítače nějakým způsobem zázračně lehké na naučení se, snadnějsí než cokoliv jiného. Zajímavé je, že nejsou žádné knihy popisující jak se naučit Beethovena, kvantovou fyziku či dokonce šlechtění psů během několika dnů.

Pojďme podrobněji analyzovat, co může titul jako Naučte se Pascal za 3 dny znamenat:

Naučte se programovat v deseti letech

Vědci (Bloom (1985), Bryan & Harter (1985), Hayes (1989), Simmon & Chase (1973)) zjistili, že to než se člověk stane expertem v jakékoli oblasti, zahrnující hraní šachů, skládání hudby, provozování telegrafu, malování, hraní na piano, plavání, tenis či výzkum v neuropsychologii nebo topologii, zabere okolo deseti let. A nevypadá to, že by existovaly i nějaké zkratky: dokonce i Mozartovi, jenž byl hudebním zázrakem již ve čtyřech letech, zabralo dalších třináct let, než začal skládat hudbu světové úrovně. Na druhou stranu Beatles vypadají, že skočili na scénu hned svými number one hity v show Eda Sullivana v roce 1964. Avšak i oni začínali v malých klubech v Liverpoolu a Hamburgu už od roku 1957. A přestože se později stali velmi známými, jejich první velký úspěch, Sgt. Peppers, který sklidil kladnou kritiku, pochází až z roku 1967. Samuel Johnson (1709 - 1784) předpokládal, že to může trvat ještě déle než deset let: "Dokonalost v jakékoliv oblasti může být dosažena pouze celoživotní prací. Za nižší cenu ji nepořídíte." Chaucer (1340 - 1400) si stěžoval: "Život je tak krátký a řemeslo zdlouhavé na vypílení". Hippokratés je známý svým výrokem "Ars longa, vita brevis", což je úryvek delší citace "Ars longa, vita brevis, occasio praeceps, experimentum periculosum, iudicium difficile", což lze přeložit jako "Život je krátký, řemeslo dlouhé, příležitost pomíjivá, pokus zrádný, úsudek složitý." V latině může "ars" znamenat buď umění nebo řemeslo. V původní řečtině slovo "techne" znamená pouze řemeslo, ne umění.

Zde je můj recept, jak se stát dobrým programátorem:

S ohledem na vše výše zmíněné je pochybné, jak daleko byste se dostali pouze čtením knih. Před tím, než jsme s manželkou měli dítě, jsem četl všechny tyto How To knihy, avšak stále jsem se cítil jako bezradný začátečník. O třicet měsíců později, když bylo druhé dítě na cestě, myslíte, že jsem se k těmto knihám vrátil? Ne. Místo toho jsem se spolehnul na svoji osobní zkušenost, což se ukázalo jako mnohem užitečnější než čtení tisíce stran psaných experty.

Fred Brooks ve svém eseji No Silver Bullets popsal tříbodový plán pro hledání talentovaných softwarových designerů:

  1. Rozeznávej ty nejlepší designery tak brzy, jak jen to je možné.
  2. Přiřaď každému poradce, který bude zodpovědný za jeho osobní rozvoj.
  3. Poskytni jim možnost interakce se sebou navzájem.

Předpokladem je, že tito lidé již budou mít kvality potřebné pro dobré designery, práce je pak stmelí dohromady. Alan Perlis to vystihl stručněji: "Každý může být učen jak tesat. Michelangelo by měl být učen jak to nedělat. Stejné je to s dobrými programátory."

Tak se do toho pusťte a kupte si knihu o Javě, pravděpodobně vám k něčemu bude. Avšak tím nezměníte svůj život ani svoji pravou programátorskou zkušenost za 24 hodin, dní dokonce ani měsíců.

Reference

Bloom, Benjamin (ed.) Developing Talent in Young People, Ballantine, 1985.

Brooks, Fred, No Silver Bullets, IEEE Computer, vol. 20, no. 4, 1987, p. 10-19.

Bryan, W.L. & Harter, N. "Studies on the telegraphic language: The acquisition of a hierarchy of habits. Psychology Review, 1899, 8, 345-375

Hayes, John R., Complete Problem Solver Lawrence Erlbaum, 1989.

Chase, William G. & Simon, Herbert A. "Perception in Chess" Cognitive Psychology, 1973, 4, 55-81.

Lave, Jean, Cognition in Practice: Mind, Mathematics, and Culture in Everyday Life, Cambridge University Press, 1988.



Peter Norvig

Předcházející článek: Recenze časopisu Linux+

Následující článek: Zhodnocení prvního ročníku FIT VUT

Libí se vám tento článek? Zalinkujte ho: Linkuj tento článek
© Stoyan, 2006 - 2016